Idea tří průmyslových hal - „TROJHALÍ“ vychází z čiré potřeby místa pro výrobní prostory. Minoritní náplň v nově budovaném objemu hal zastupují prostory administrativy, přednáškového sálu, stravovacího zázemí a vstupního foyer na východní straně. Dvě stávající haly, které v současné době fungují jako výrobní hala s administrativou a hala sloužící jako sklad nenápadně předurčuje budoucí rozvoj haly na jihu, která nyní funguje jako základna firmy TGS. Vestavba třetí haly mezi stávající haly za účelem zachování maximální kapacity skladovacích prostor a postupné budování a rozšiřování firmy v dalších fázích – zbourání stávající skladové haly na severu a vybudování nové odpovídající haly s administrativou s vyšší stavební výškou.

Jednotlivé haly v navrhovaném budoucím uskupení na sebe navzájem v interiéru i v exteriéru navazují. Hlavní administrativní část situována do východní části hal a je hlavním srdcem celého areálu. V těchto místech se haly v gradaci prodlužují a rozmělňují v rámci dalšího protažení poloviční šířky jednotlivých hal. Tímto způsobem se vytváří jakýsi pomyslný paraván k blízké dálnici. Východní část tak tímto posunutím objemů získává jemné a drobnější měřítko bez asociace k průmyslovým halám. Toto řešení dále také umožňuje vytvoření dílčích zákoutí, jakých-si předzahrádek pro administrativní provoz.

Raumplan, jako pojem prostorového plánu jasně definující prostorové uspořádání je hlavní nosnou myšlenkou návrhu. Tato myšlenka souvisí s typologickým řešení oblasti teorie architektury ve vztahu k významu prostoru a konstrukce. Prostorová mřížka je využívána dle potřeb jednotlivých podlaží a vytváří tak lokální horizontální i vertikální propojování prostorů. Dále pak mřížka v místě vstupu vybíhá i ven z hlavní středové haly, zdůrazňuje tak hlavní vstupní prostor a určuje hlavní charakter i vstupního parteru trojhalí. Prostorový řád tak navazuje na ideje architekta Yona Friedmana z Maďarska a jeho koncept Spatial City ve vztahu k modulární architektuře. Modularitou ve vztahu k prostorové mřížce se zabýval i Piet Blom či Sou Fujimoto (Serpentine Pavilion, 2013, London). S prostorovou mřížkou ve svých konceptuálních a minimalistických dílech pracoval i americký výtvarník Sol LeWitt (výstava Between the Lines, Milano; díla Sculpture Garden, 13/11, 12x23x12 či Horizontal Progression).