Máme schůzku ... jedeme do Mýta u Rokycan do firmy TGS. Přijíždíme od křižovatky a vidíme velké haly. Míjíme je, skoro si jich nevšimneme, jsou to klasické výrobní haly. Navigace nás navede před jednu z nich. Vystupujeme z auta a vidíme unifikovaný trapézový háv objektu a skromný nepatrný vstup, ze kterého vychází pan ředitel a vřele nás vítá.

Jdeme dovnitř, svět se úplně proměnil. Je to tu jiné než jsme čekali. Spíše jsme toto nečekali. Hned na nás dýchla přátelská atmosféra. Po pravé straně za odhrnutým závěsem sedí několik lidí u stolu a povídají si. Sedí výše jako v klasické jídelně, avšak atmosféra s hřejivým světlem zavěšených žárovek kantýnu zpříjemňuje. Po levé straně kantýny se otevírá okno ze stěny, hele uvnitř za stěnou je kuchyně. Otočíme hlavu a na druhé straně hrají dva lidi ping-pong. Nad hlavou je v díře ve stropě vypnutá síť a v ní někdo leží, asi relaxuje. Nastupujeme na schodiště, je to dominanta vstupního prostoru s plným zábradlím a vyfrézovaným logem. Dotknu se zábradlí. Chladí, je z oceli. Vyjdeme nahoru na jakousi spojovací lávku, ta spolu s prostorem s relaxační sítí dělí prostor open-space.

V prostoru kanceláří vidíme dva boxy s černě natřených osb desek a jeden větší podlouhlý zelený, který je hodně prosklený a skrz něj vidíme až do výrobní části haly. Jdeme dále kolem jednoho černého boxu a vidíme, že v něm je integrována malá kuchyňka, nika na sezení a spoustu vestavěných skříní s úložným prostorem. U všech boxů jsou ze stran přidružena schodiště, po kterých se dá vystoupat ještě o kus výše. Snad nám to tam také ukáží. Kolem nich jsou pak po celém patře rozesety pracovní stoly s židlemi. Celý prostor působí utlumeně, napomáhají tomu heraklitové desky v podhledu i gumová penízková podlaha na zemi. Není zde žádný hluk.

Konstrukce haly je odhalena a natřena kovářskou černí. Nic se zde nezakrývá. Vzduchotechnika, trubky od topení, i vedení kabelů k zásuvkám je přiznané. Technologie i použité materiály si zde na nic nehrají a osobitě reprezentují v prostoru svůj charakter a svoji funkci.

Vstupujeme do nitra zeleného boxu přes velké prosklení do jedné ze zasedacích místností. Místnost je celá černá. Jehlanový molitan na stěnách a na stropě v kombinaci s černým kobercem udávají směr, kam mají směřovat naše oči - průhled do haly tvoří jakýsi orámovaný obraz. Usedneme za stůl, ten má krásnou dubovou desku s vygravírovanou grafikou. Dřevo působí velice elegantním a hřejivým dojmem.

Ještě než začneme, dáte si kávu nebo čaj? ... ... ..."